Den patnáctý (7.8.2014 čt, Nantes)

K snídani crêpes [kchrép] (podobné galletu, jen nasladko) a frčíme na vlak. Jelikož mají drahej vlakovej lístek a nejde koupit jízdenka na MHDko, Lůca mi kupuje od nějakýho místňáka levnější. Já bych jinak obětoval 3 €. Vystupujeme na hlaváku, procházíme parádní park a botanickou zahradu Jardin des Plantes a nádhernýma a neskutečnýma uměleckýma dílama. Třeba takovej žábohad s hejbacíma očima a ocasem až za jezírko. Smějící se houby, lavičky v různých velikostech, Angry Birds co se klubou z květináčů a další.

Potom, kolem staré katedrály Porte Saint Pierre, do zámku Château des ducs de Bretagne a obejít ochoz. Odtud do bývalé továrny na sušenky Le Lieu unique ve které je teď restaurace a suvenýry.

Bereme to přes íčko pro mapku. Na nejvyšší věž Tour Bretagne, 32 patrový, 144 metrů vysoký hotel. Na vrcholu budovy je stylová restaurace Le Nid (hnízdo) s možností výhledu na celé město a zdarma. Jelikož restaurace je „U čápa“, když se díváte dolů, vidíte na střechách rozplácnutý vejíčka.

Vymýšlíme co k jídlu. Nakonec že zkusím něco spešl, tedy mušle (Moules), aby to stálo za to. Bohužel mají v Aux Moules du Bouffay odpolední přestávku a kuchtík siestu. Vaří jen od jedenácti do dvou a pak večeře.

Stavujeme se na makarónech. Slečna v obchodě si připravuje pytlíček asi na kilo makarónů a my chceme celé dva :).

Navštěvujeme tedy obchod pod krámkem s hadrama a kupujeme něco normálního. Mrkve, bagety, kozí sýry a nějaký spešl maso alá slanina. Jo a taky láhev vína :). Razíme do zámku na nádvoří a tam se do toho pouštíme. Vlastně cestou jsme ještě vyfasovali na ochutnávku Gazpacho polévku (Rimmre, myslíme na tebe. Byla studená.) ke které se nakonec ani nedostáváme.

Kecáme a zůstáváme tu, dokud lahvinka nezeje prázdnotou. Pokračujeme kolem divadla Théâtre Graslin k La Machine a ke slonovi (Le Grand Éléphant), což je odkaz na Jule Verna a jeho svět. Slon je teda úchvatný, to se musí nechat.

Bereme to kolem kolotoče vodního světa a válečné lodi na poloostrov. Odtud následně na zaslouženou véču do Aux Moules du Bouffay kde už opět vaří :). Cestou vidíme památník zrušení otrokářství s názvy lodí co s otroky vypluli.

Dáváme si mušle a pivko k tomu :). Předtím než nám je donáší volám s mamčou, řešíme pokračování cesty a jestli přežiju to, co mi hodlají přinést :). Vynikající! Jedním slovem vynikající. Jen jich je fakt dost, ani nedojídáme hranolky co k tomu servírují. Sice trošku dražší (dvakrát jídlo a dvě piva celkem za 37 €), ale rozhodně to stálo za to :). Po 6 € pivo, taková normální cena v restauracích.

Z mušlí pak ještě na večerní koncert k vodě. Thaiská kapela, pohodová muzika, hrozně fajn. Nantes je nádherný město, plné kultury a podívaný pro místní i turisty. Asi bych si tu dokázal bez problémů představit žít :). Asi nejvíc zážitků za celou Francii zatím.

Mám mapku a prospekt, tak to pak ve finále můžu hezky popsat, kde jsem všude byl (viz popsání výše s odkazama, jen toho bylo ještě o něco víc :)).

Jinak tu mají udělanou na zemi čáru, která vás vede po okruhu toho nejzajímavějšího v Nantes, což je fantastický nápad. Prostě jdete po čáře a nemusíte koukat na nějaký ukazatele, kam odbočit a nebo kudy se vydat dál :). To bych zavedl ve všech městech :). Dokážu si to představit i ve spojení s metrem ve větším městě, kde by prostě byly čáry z nástupiště :).

Zpátky pomocí tram a busu. Lístek za 1.50 €. Jsme uťapaní a po véče ještě volám s Ráďou a jde se spát.

Ještě z věcí co jsem za ten den viděl: dětské hřiště Aire de Jeux Kinya Maruyama, podivnou kouli co není koulí alá ježek Résolution des forces en présence, svítící kruhy Les Aneaux, letištní kantýnu co není na letišti La Cantine du Voyage, hřiště s míčkama Balapapa, veřejný grill kde si jen přinesete maso a oni vám ho připraví Les autres hôtes, speciální basketový koše L’Arbre à Basket a pasáž Passage Pommeraye.