Den dvacátý sedmý (19.8.2014 út, Amsterdam)

Budíme se nějak po osmý. Ráďa s Marťou razí na snídani, já ještě chrním a užívám si odpočinku. Marťa jde na zkoušku nějakýho jinýho orchestru do Concertgebouw a my se ještě válíme v posteli.

Pak snídám hotelovej croissant a chlebík se sýrem a salámem. Dokončuju to včera zakoupenýma vaflema, který jsou naprosto famózní.

Prej jsem po koupeli zase fešák. Vlasy už prej nevypadaj jako vykoupaný ve voleji, konstatuje Ráďa.

Je 12.15, píšu deník a čekáme na Marťu abychom šli do centra.

Po chvilce přichází, bereme ještě dvě holčiny. Celkem tedy 4 Češi a jedna Holanďanka a razíme do města. Obcházíme centrum. Holky pak chtěj jít do muzea Van Gogha za 15 €, což my nejdeme a tak zůstáváme v centru a jdeme na zmrzku.

Nacházíme ji celkem rychle. Za 1.40 € velká. Dovnitř jeden kus kopečku a navrch obří druhej. Ještě tam jsou kusy vyšlehaný smetany. Naprosto ultimátně famózní zmrzka. Měl jsem jich už fakt hodně, ale Uzbecká a tahle jsou dvě absolutní top, jaký jsem za celej život zatím měl. Ať se jdou zahrabat nějaký taliásnký ochucený :D. Navíc za tu cenu :).

Pak procházíme centrum, červenou uličku kde jsou snad jen fakt hnusný ženský. Odtud do čínský čtvrti a dál kolem centra.

Navečer hledáme pizzérii, páč Ráďa, velkej vegetarián, nad většinou ostatních věcí ohrnuje nos :D. Nakonec jednu nacházíme, teda nacházíme jich požehnaně, ale málo s rozumnou cenou. Předtím děláme zastávku v Albertu, kupujeme vafle, bagety, marmeládu, müsli a balení Heinekenů. Šest pivek 0.5 € v plechu za 6 €, to je OK. Jdeme tedy do pizzérky na jídlo. Pizza kolem 11 € a pivo 5 €. Po jídle jedeme k hotelu. Ráďa mi přináší batoh a jdeme si s Češkama sednout do parku.

Vlastně jsem zapomněl, cestou z picérky se stavujeme v Cofféshopu pro jeden matroš za 4 €.

Jdeme do parku Vondelpark a pijeme pivka, dáváme jointa pro zlepšení už tak dobrý nálady. Kolem půlnoci to rozpouštíme. Holky odchází o něco dřív a já pak doprovázím Ráďu na hotel a skoro za spánku v chůzi se vracím do parku. Zalejzám do roští, je to tam vyšlapaný a super plácek.

Cesty jsou daleko a není tam ani vidět, což je fajn.

Usínám.

Déšť mě budí, takže se přikrejvám a po čase se budím pod mokrou plachtou. Zase se zapotila zevnitř. Zrovna neprší, tak stavím přístřešek z větví a zalejzám pod něj.

Spím jak špalek.