Den dvacátý první (13.8.2014 st, Paříž)

Vstávám nějak kolem půl deváté ve strachu, že by mohlo začít pršet. Takže v rychlosti čistím zuby, balím a razím na metro Boulogne – Jean Jaurès. Cestou vidím husťáckou garáž parkoviště ve tvaru auta (poznámka z domova, je to jen blbej fotbalovej stadion Stade Jean-Bouin co má divnej tvar) a doktory v sakách o kterých mi říkala Lucka.

Z Boulogne – Jean Jaurès na Michel-Ange – Molitor. Přestup na 9 a pěknou štreku na Strasbourg – Saint-Denis. Opět na 4 a finišuju na Barbès – Rochechouart. Dál už pěšky kolem zastávky Anvers, jelikož jsem to nějak neodhadl kde vystoupit. Sedím u kolotoče v parku pod Montmartre a kousek ode mne je Lanovka na Montmartre (Funiculaire de Montmartre). Snídám, očumuju turistky, tady zrovna jsou i hezký. Převažují tu ruští turisti. Píšu deník a říkám si, že to s tím Pentaxem není ještě tak hrozný, jelikož občas nějakej potkávám.

Bohužel na počet Canonů je to absolutní nic. Dokonce ani Nikonů tu moc nepotkávám. Ale zase většina z těch co jsem viděl to flákaj na krásnou zelenou. Nechápu, že se jim s tím chce tahat, s bezzrcadlem nebo kompaktem by udělali hezčí fotky. Já asi taky :D

Pofrčím nahoru a pak hurá hledat Amélii :). Ideálně i nějaký suvenýr s ní.

Sice mám lístek na lanovku, ale když vidím tu frontu, oželím to. Na schodech cestou nahoru se mě snaží ožebračit nějaká sviňucha s podpisovým papírem. Když jsem pak šel dolů, tak už tam na ně, nejspíš neúspěšně, nabíhali policajti.

Od shora je perfektní výhled. Stojím před Basilique du Sacré-Cœur, ale dovnitř se nehrnu. Davy lidí. Hustý je, že okolo maj levný pohledy 0.20 € za kus, nebo 12 pohledů za 2 €, což je dost příznivá cena. Když odejdete z těch dvou levnejch hlavních uliček, tak se cena vyšplhá i na dvě éčka za jeden. Docela síla, že může být takový rozdíl mezi dvěma ulicema vedle sebe. Bohužel nic s Amélií. Chtěl jsem koupit podšálky, ale žádný pěkný.

Razím tedy hledat restauraci s Amélií. Čekám něco okolo, co by na ni upozornilo. Nikde ani stopa. V GPSce jsem měl adresu Rue něco 15. To ukazuje adresu v pasáži, která je navíc zavřená. Celkem okolo procházím 4× a nevidím to, jelikož koukám na druhou stranu a ani nikde nic není znázorněno. Až na 5. pokus, když do GPS zadávám název kavárny Café des 2 Moulins, tak zjišťuji, že jsem kolem ní už několikrát prošel. Uvnitř je v podstatě jen jeden velký obraz Amélie v místě, kde ve filmu byla cedule pro psaní denního menu. Aneb koukám na tebe, jak olizuješ lžičku, odkládáš ji na podšálek a sbíráš nasliněným prstem zrnka cukru ze stolu :).

Bohužel jsem tu v době oběda a číšník mi říká, že není úplně vhodná doba na fotku, když všichni jedí. Prý se mám zastavit brzo dopoledne, že tam bývá prázdno. Fotku jsem holt teda spáchal jen z venku. Mohl jsem si dát třeba něco, ale kafe nepiju a dávat si v kavárně pivo je zase blbý…

Razím nahoru, jelikož jsem tam zahlédl větrný mlýn, tak že bych ho vyfotil a navíc je tam park.

Zavřenej. K mlýnu se tím pádem nedá dostat, ale cestou potkávám ještě třetí Moulin de la Galette. Sedám tedy do dětského koutku a píšu deník. Spíš, než deník bych po chvilce potřeboval deštník. Začíná poprchávat, ale jen lehce a za rohem je střecha. Na zdi mají ceduli public Wifi Paris, že bych otestoval? Mám asi 60 % bat, takže spíš šetřím :).

Je tu i pitná voda, ideální místo na noční praní a případný přechrap.

Asi pofrčím zase dolů, až k Moulin Rouge, pak bych bych mohl zpátky pro ty levný pohledy. Neposílat je a jen je tak rozdat. Třeba bych je dopravil v rozumným stavu, ale asi to už není vono, co? Ještě zvažuju tričko pro Ráďu k narozkám, když ve Francii ještě nebyla… To by asi nebylo špatný :). Ale jaký a jakou velikost? Beztak S a 10 € za tričko mi přijde fajn cena.

Procházím to křížem krážem, ale snad na všech maj idiotský třpitky a nebo je to I♥Paris a to je dost divný, když tu nebyla… Tácky maj pěkný některý, třeba s Malým Princem. Ale ty za 6 € a nebo tu maj za 4.50 € hnusný šedivý s Paříží. Nakonec teda nekupuju nic. Teda jo, čokoládu 1.37 €, Heinekena 1.99 €/0.65 l a pudingy za 1.19 €. Ještě procházím Montmartre a pak se jedu konečně podívat na Moulin Rouge. Je to stanice Blanche a jenom rovně od ní nahoru je restaurace U dvou mlýnů, tohle vědět, tak nemusím tak dlouho bloudit a hledat :). Teď jsem tam došel omylem :D.

Pak razím vyzkoušet RER (rychlodrážní metro-vlak) do Pantin kam vede RER E. Vyjíždím z Magenta což je spojená stanice s Gare du Nord.

Chtěl jsem se podívat na Cité des sciences et de l’industrie, ale když jsem vystoupil a jediný co bylo v okolí, jedna malá stanice busu, nějak jsem vyměkl. Takže jsem zase nasedl směr zpátky do centra, kde můžu vzdálenosti v pohodě případně dojít.

Teď si sedím v parku, na Square Émile-Chautemps. Zneužil jsem místní Wifi Paris a našel, jak se zítra dostat pryč a odpočívám.

Vychutnávám si čokoládu. Ta nejlevnější a chutná mi možná nejvíc za posledních X let co jím čokolády :). Chvilkama zachčije, intenzivně, ale krátce. Sedím pod kaštanem, takže na mne dopadá jen pár kapek. Mám v plánu frčet k Musée national d’art moderne.

I když mě tak napadá, jestli už jsem u něj nebyl. Jestli to není ta budova s výjevy z gamesek, ale bylo to vůbec včera co jsem ji viděl a v tomhle městě? Možná to spíš bylo v Bordeaux. Docela se mi to začíná míchat. Ale furt to jde, jak si to všechno objevuju a plánuju sám, tak se to celkem líp zapisuje do paměti, něž když cestujeme ve skupince.

No nic, zrovna neprší, tak se jdu někam pohnout. Zvažuju kde dneska spát. Buď tam co včera, nebo v tom parčíku nahoře na Montmartre, páč by pod stříšku u záchodků rozhodně nepršelo a byla tam i voda. A bylo by to blíž k Porte de la Chapelle odkud mám v plánu stopovat na Lille.

Od Porte de la Chapelle vede hned výpadovka na A1 a přímej směr na péage.

Jdu z parku na jih a docházím k Centre Pompidou což je pro mne záhadná, ale krásná budova. Točím to kolem ní, kolem kostela a průběžně hledám bageterii.

Nic ale nenacházím. Teda, nakonec na Arts et Métiers objevuju Carrefour, moji záchranu. Kupuju tedy 2 bagety po 0.80 €, Odtud jede 11 na Place des Fêtes, fêtes feťáci mě ani moc nezajímají (vědět tou dobou, že Fêtes znamená dovolená, možná bych se tam zastavil :D), takže přesedám na 7bis do Botzaris. Famózní park Parc des Buttes-Chaumont! Nejhezčí ve kterým jsem zatím byl. Tady si prostě kecnete na zem a kocháte se západem slunce. Doporučuju navštívit a vynechat místo toho nějaký betonářský stavby ;).

Mne jen bude mrzet, že nepolezu nahoru na vyhlídku do altánku, nebo jak to nazvat. V každým případě je to opravdu hezkej park, nebo veřejná botanická. Poklidná, relativně málo lidí a hrozně uklidňující. Sem asi moc turistů nezabloudí, je to z ruky, jen spousta, ale spousta sportovců. Běžci co fakt běhaj a nakládaj si. Ne jako běžci v Bordeax co chodili po rovině a vypadali, že toho maj tak akorát po krk. Týpci co se učej karate/kapueru/cokoliv, vedle zas jógujou a další boxujou do překližky. No a samozřejmě se tu koná posezení u skládacích stolečků s přáteli a vínem :).

Zase zvažuju kam jít spát, jestli do nepršícího centra dění, kde se asi bude celou noc svítit, nebo k ježkoj…

Klidně bych zůstal tady, je tu fakt nádherně, ale počítám s tím, že to tu na noc tradičně zavíraj. Popíjím si pivčáka a kochám se. Právě přišel rybář, ani jsem ho neviděl nahodit a už něco vytáhl. Jen mám pocit, že to rybaření tady nebude úplně košér. Vypadá to spíš okrasně :).

Jo, jestli není petangue olympijským sportem, očekávám jeho brzké zařazení.

Dle parku Square Émile-Chautemps v něm budou frantíci fakt přeborníky. Hraje se tu snad všude. Chlapíci v košilích, sakách, tričkách a každého věku i když důchodci převažují. By mě zajímalo, kdy to dorazí k nám, aby místo sezení na prdeli a remcání na všechno se lidi zvedli a šli ven něco dělat. No, asi až nastane to, že všichni nebudou sedět 8 hodin někde ve fabrice a hákovat od rána do večera, ale budou dělat jen tak dlouho, jak bude třeba.

Popravdě, by mi v Čechách bohatě stačila místní vstřícnost a neustálé pozitivní naladění. Tady jsem snad ještě neviděl (a věřím, že ani neuvidím) nasraný lidi.

Hodně lidí tu pořádá venkovní pikniky. Ve velkým ovšem. Přinesou si klidně grill, sedačky, stoly, … Patnáct lidí není problém. Není to ani ožíračka, na stole kytička, večeře o milionu chodech, víno je samozřejmostí, ale spíš asi jako doplněk stolování, než jako primární alkohol.

To bych v ČR zavedl taky a hned. Celkově se mi tu vlastně hrozně líbí. Asi bych to celkem bral tu bydlet nastálo. Jazyk zní hrozně sexy, líbezně mému uchu. Jasně pivo, to holt není ono, ale já stejně nijak velkej pivař nejsem a dušičce víc lahodí víno, takže to by asi problém nebyl. Navíc ty Heinekeny nejsou špatný :D. Takže by mi to tu jako spíš vinaři celkem vyhovovalo :)

Ještě k parku, tady máte 360° panorama od shora ;)

Razím spát tam, kde jsem už spal nakonec. Takže z Butles Chaumont na sedmičku Luis Blanc, odtud na Chaussée d’Antin – La Fayette, přestup na 9 do Michel Ange Auteuil. Odtud jedu zastávku 10. So, let’s go.

Tak změna plánu. Spaní se za mne rozhoduje samo.

Sice jsem viděl nakonec park i shora a altánek, cestou tam jeskyni a vodopád a mnoho dalšího, pak ale začalo pršet a nejlepší skrýš je metro :). Takže z Butles Chaumont jedu na Jaurès a dvojkou na Blanche. Vyškrábu se nahoru abych zjistil, že můj tutovej přístřešek u záchodků je pod brutálním zámkem, dvoumetrovejma mřížema a totálně nepřístupnej.

Mezitím už zavřeli tutově i předchozí park, jelikož měli psanou zavíračku, takže zbývá jedině včerejší noclehárna. Ta je zamčená už z podstaty věci, takže no problemo :).

Zase pomocí 2 na Villiers, odtud 3 na Havre Caumartin a 9 na Michel Ange Auteuil. Pak ještě jednu zastávku pomocí 10 a jsem doma :).

Píšu to cestou metrem, jelikož je to dost dlouhá cesta, přejet celou Paříž :). Samotná 9 jede snad věčnost :D Ale jede a zvládnu to na dnešní lístek, což je fajn :).

Už se celkem těším, až zalehnu. Jsem ztahanej jak kotě po nuceným výletě. Smrdím i přes mikinu, to bude panečku stop do Lille… Chudák řidič, co mě bude brát.

Docházím na místo, napínám hamaku a jdu chrápat. Jen připravuju šňůru proti dešti, plachtu nechávám na zemi.

Dobrou.