Den třetí (26.7.2014 so, Ženeva)

Jak je to s tou pohádkou, kde dávaj lišky dobrou noc? Jo, to není o Ženevě? Tady totiž dávaj spíš dobrý ráno. I když těžko říct, kolik bylo hodin. V každým případě dobrej zážitek, když kolem vás něco lítá a vydává to fakt divný štěkání. Nakonec jsem ji, zrzáče, zahlédl tak dvacet metrů ode mne a tvářila se, že ji chrápu v pelechu. Ušiska špičatý, oranžová jak cihlová zeď. Pod lampou od cesty byla hezky vidět i v tý tmě. Naštěstí mlácení prázdnou petkou pochopila, že dneska si holt v pelechu ustlal někdo větší i když možná posranější, než byla ona.

Dobrý ráno podruhý. Už tolik neprší kolega z lavičky to balí a mizí. Začíná být světlo, takže se pakuju taky. Procházím parkem zpět k silnici. Ty kráso, domorodci a černoši si tu chrápou úplně v klídku na verandě nějakýho paláce v parku a já hledám ten nejtemnější koutek, aby mě náhodou někdo nezahlídl? Ok, tak pro příště :).

Čistím zuby v parku na veřejných toikách a valím se podívat na mapku co je podél jezera a najít nějaký íčko. Na mapce ve vysvětlivkách íčko je, na mapě jako takový ani jedno. Co to má sakra jako znamenat? Fakt ani po čtvrt hodině, co čumím na mapku, nenacházím ani jedno infocentrum, kde bych se mohl něco o tom městě dozvědět a nebo získat info, kam se jít podívat.

Valím tedy kousek do centra, ale otočkou jsem zase v parku. Asi špatný uhnutí na křižovatce a můj orientační smysl-nesmysl zafungoval. Alespoň jsem objevil pitnou vodu, takže nabírám a sepisuju deník. Přioblíkám se, jelikož oproti noci, kdy jsem chrápal jen na spacáku a bylo mi vedro, dneska už takový není.

Frčím znova do centra a volím jinej směr. Třeba tentokrát někam dojdu, když ne, pokoukám po ulicích a půjdu na stopa dál, tedy Francie – Annecy.

Centrum je krásný. Nakonec jsem ho našel. Jako první jsem objevil Victoria Hall a hned potom i Konzervu (Conservatoire de musique de Genève). To se bude líbít určitě Rádě. Vlastně předtím jsem ještě viděl super zábradlí pro Škulíška :). Pak krásná obří katedrála se zvonkohrou. A jak se říká, když ptáčka lapají, hezky mu zpívají, tak tady spíš hrávají. Jelikož od kostela vede průchod dolů a tam … budova spravedlnosti (Palais de Justice) a vedle ní policajti. Asi aby to neměli daleko :).

Jo, a i v Ženevě se kurevsky nahlas šuká (ulice Rue Saint Léger), nejen ve Sladkovskýho v Pce. Budiž jim přáno :).

Mám 11 hodin, sedím na lavičce dole v parku (Parc des Bastions) kde maj obří figurky na šachy, městskou knihovnu a archiv. Ještě projdu park a asi zkusím jít pak na stopa, nerad bych tu spal.

Snad v každým parku tu teče krásně chladivá pitná voda, což je super a navíc nesmrdí po chloru ;).

Prošel jsem Ženevu a zamířil směr výpadovka do kopce na Francii. Došel jsem až k benzince, ale tam skoro nikdo nezastavuje, takže stopuju přímo na hlavním tahu asi na ulici Rue de Lyon. Během deseti minut mě bere Švýcar co jede nad Lyon, na letiště Saint Exupéry. Nechává mě tedy na poslední benzínce a to je dost síla. Benzinka super i wecko zadara, pohoda, ale nikdo nejel asi směrem, nebo plný většinou.

Naštěstí nějakej týpek v bávu, že jede za Lyon, že mě vezme na benzinku na výpadovce. Ještě cestou vyhazoval kámoše někde v centru, tak jsem z toho neměl moc dobrej pocit, ale ve finále OK. Jsem na benzince jenže ještě s dvěma týpkama co taky čekaj na směr Montpellier už asi dvacet minut a zatím ani ťuk. Se uvidí, v každým případě tady to rozhodně není moc na spaní…

Je asi osm hodin, prozváním dom.

Jen sedím, před sebou mám ceduli a píšu deník. Nakonec ke mně přichází týpek co jede do Valence fotit a bere nás nakonec všechny. Ve Valence nás nechává na péage [peáž] což je mýtná brána. Hned za rohem je Quick (něco jako mekáč). Tankujeme na záchodě vodu a jdem nabíjet telefony. Aby to nebylo blbý kupujeme si něco k véče. Já dva cheeseburgery, milkshake a dodatečně ještě malýho Heinekena v plechovce. Celkem 9 € z toho 3 za třetinku piva, uff. Po nabití telefonů jdeme společně hledat nocleh. Nacházíme dobrej plácek kousek od dálnice. Jen trošku hlučnej od aut, ale to se dá přežít :).